Týden, kdy se pod Šaumburkem
cvičilo, běhalo i nespalo

Poslední srpnový týden patřil už tradičně karate. Od 23. do 29. srpna 2026 se hotel Pod Šaumburkem proměnil v jedno velké dojo — s tím rozdílem, že se tu kromě kata a kihonu řešilo i to, kdo má lepší strategii v táborové hře a kdo se v noci nejmíň bál.

Dvě skupiny, jeden cíl

Tréninkové hodiny byly rozdělené do dvou skupin. První patřila dětem, druhá mládeži a dospělým. A protože mládež a dospělí mají někdy dost odlišné představy o tom, co je „rozcvička", rozdělila se tahle skupina několikrát do samostatných týmů, z nichž každý měl svůj vlastní typ tréninku.

O to, aby se nikdo nenudil (a hlavně nešidil postoje), se starali trenéři Radek Januš, Radek Částečka, Petr Opletal a Lucie Hrbková.

První dny jsme se zaměřili na základní techniky Seito Shito ryu karate. U mládeže se navíc přidalo poctivé zvyšování kondice. Kdo si po prvním dni myslel, že to bude v pohodě, druhý den ráno svůj názor mírně přehodnotil.

V kata jsme se letos věnovali Happosho a Aoyagi. Opakování, ladění detailů, znovu opakování — a pak ještě jednou, protože ten jeden postoj pořád nebyl ono.

Když se netrénuje, hraje se

Pro děti byl na celý týden připravený program mimo tatami, jehož páteří byla táborová hra. Tu letošní vedl trenér Lukáš Krajíček, kterému pomáhali Šimon Pavelka, Izabela Janušová, Gábina Stehlíková a Valerie Plesníková. Nadšení dětí bylo takové, že se občas dalo těžko poznat, jestli se víc těší na trénink, nebo na další úkol ve hře.

A samozřejmě nemohla chybět ani noční stezka odvahy. Klasika, která funguje pořád stejně spolehlivě: odvážné řeči před startem, naprosté ticho během cesty a hrdinské historky hned po návratu.

Letní turnaj na závěr

Vyvrcholením týdne byl letní turnaj. Karatisté si odcvičili svá kata a trenéři je hodnotili podle pravidel tradičního karate. Bylo znát, kdo celý týden poctivě piloval a kdo se spoléhal na talent — a bylo hezké vidět, jak se za pár dní dá posunout.

Počasí jako na objednávku

Celý týden nám přálo počasí. Krásných 20 až 25 stupňů každý den — tedy přesně to, co si člověk přeje, když chce trénovat venku a zároveň nechce skončit jako kaluž. Ideální podmínky pro venkovní tréninky, kterých jsme si užili víc než dost.

Milá návštěva

Během kempu nás navštívili trenéři Tomáš Neradil, David Zachara, Michal Frajs a Robert Vychodil. Po tréninku došlo na debaty o karate a společné zkušenosti z Japonska — a to jsou přesně ty chvíle, kvůli kterým má smysl scházet se i mimo domácí dojo.

Děkujeme všem karatistům za super Karate kemp 2026! Byl to týden plný poctivé práce, potu, smíchu a pár puchýřů. Za rok zase na viděnou.