Historie karate
Karate má své hluboké kořeny na souostroví Okinawa — křižovatce kultur, kde se zformovalo jedno z největších bojových umění světa.
Karate, dnes celosvětově známé bojové umění, má své hluboké kořeny na souostroví Okinawa, které bylo historicky součástí nezávislého Království Rjúkjú. Díky své geografické poloze se Okinawa stala křižovatkou kultur, zejména čínské a japonské. Právě zde se zformoval základ karate – spojením původního okinawského bojového systému te („ruka") a technik přivezených z Číny, známých jako kempō.
Ve středověku byla civilní populace často zbavena práva nosit zbraně, což vedlo k rozvoji účinných technik neozbrojeného boje. Z těchto potřeb vznikly tři hlavní okinawské školy: Shuri-te, Naha-te a Tomari-te, pojmenované podle měst, kde se vyvíjely. Každá škola měla specifické techniky a přístupy – od rychlých a přímých pohybů Shuri-te po kruhové a dechově založené techniky Naha-te.
Jedním z nejvýznamnějších mistrů raného období byl Sokon Matsumura (1797–1889), dvorní strážce krále z Okinawy a zakladatel školy Shuri-te. Matsumura studoval čínská bojová umění i tradiční okinawské techniky a vytvořil základ pro moderní karate. Mezi jeho žáky patřil i Anko Itosu, který později významně ovlivnil výuku karate na školách.
Kanryo Higaonna (1853–1915) — zakladatel stylu Naha-te. Cestoval do čínského Fuzhou, kde studoval u mistrů jižního kung-fu. Jeho styl kladl důraz na silový trénink, dechové techniky (sanchin) a kata s hlubokým vnitřním obsahem.
Chōjun Miyagi (1888–1953) — nejvýznamnější žák Higaonny, zakladatel školy Gōjū-ryū. Systematizoval trénink, zdůrazňoval harmonii síly a měkkosti a přispěl k uznání karate jako japonského budó.
Anko Itosu (1831–1915) — žák Sokona Matsumury, zakladatel moderního Shuri-te. Prosadil výuku karate na okinawských školách a zjednodušil kata pro výuku mládeže. Byl učitelem jak Gichina Funakoshiho, tak Kenwy Mabuniho.
Gichin Funakoshi (1868–1957) — „otec moderního karate". Žák mistrů Anko Azaty a Anko Itosuho. V roce 1922 předvedl karate v Japonsku a přizpůsobil ho moderní japonské společnosti. Zakladatel školy Shotokan.
Vznik Shitō-ryū — náš styl
Kenwa Mabuni (1889–1952) pocházel z urozené samurajské rodiny z města Shuri a byl výjimečně oddaným studentem karate. Studoval pod vedením dvou největších mistrů své doby — Anko Itosu, zakladatele moderního Shuri-te, a Kanryo Higaonny, mistra Naha-te. Mabuni tak získal hluboké znalosti obou hlavních okinawských tradic a rozhodl se je spojit v jeden ucelený styl. Tak vznikl Shitō-ryū, který v sobě zahrnuje bohatý repertoár kat a technik z více linií — a je dnes jedním z nejrozšířenějších stylů karate na světě.
Tito mistři stáli u zrodu moderního karate a zasloužili se o jeho rozšíření nejen jako bojového umění, ale i jako výchovného a duchovního systému.
Zatímco na Okinawě si karate zachovalo tradičnější ráz s důrazem na práci s tělem, dechem a aplikací technik, v japonském vnitrozemí se rozvíjelo jako moderní budō — systematické, organizované a sportovní.
Styly jako Shotokan, Shitō-ryū či Wadō-ryū vznikly na japonské pevnině a začaly se rychle šířit do zahraničí. Přestože se přístupy liší, všechny větve vycházejí ze stejných okinawských kořenů a nesou v sobě odkaz svých zakladatelů.
