[vc_row][vc_column][mk_image src=“http://www.akademiekaratevalmez.cz/wp-content/uploads/2025/04/1ae49dd9-671a-4fe8-9dc2-066839032fb6_rw_1920.jpg“ image_width=“1200″ image_height=“450″][vc_column_text css=“.vc_custom_1744718896965{margin-bottom: 0px !important;}“]V sobotu 12. dubna 2025 se v Ostravě uskutečnilo 1. kolo Národního poháru v tradičním karate. Naše dojo se této prestižní soutěže zúčastnilo. Celkově startovalo 33 závodníků a předvedli jsme skvělé výkony, které jsou výsledkem tvrdé práce.​ Celkem jsme získali 7 zlatých, 6 stříbrných a 18 bronzových medailí.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column][vc_column_text css=“.vc_custom_1744718631351{margin-bottom: 0px !important;}“]Disciplíny tradičního karate
Soutěžilo se v několika disciplínách, které jsou základem tradičního karate:​

Kata: Jedná se o předem stanovené sestavy technik, které simulují obranu proti více útočníkům. Každá technika, postoj a pohyb má svůj přesný význam a smysl.​

Kata tým: Tato disciplína zahrnuje synchronizované provedení kata třemi cvičenci, kteří musí cvičit v naprosté jednotě a stejném rytmu. Dále pak musí předvést i aplikace kata jako demonstraci jednoho karateky proti dvěma útočníkům.​

Kumite: Jedná se o boj mezi dvěma soupeři, který je veden s důrazem na mentální stránku a smyslem pro fair play. Cílem je vytvoření vzájemného respektu mezi soupeři a dosažení mistrovství duchovního i fyzického.​

Fukugo: Tato disciplína je určena pro nejvyspělejší závodníky, neboť je zde nezbytně nutné ovládat kata i kumite. Závodníci se mezi sebou střídavě utkávají v kumite i kata Kitei.​[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column][mk_fancy_title color=“#dd3333″ size=“24″ font_weight=“bolder“ font_family=“none“]Výsledky[/mk_fancy_title][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column][vc_column_text css=“.vc_custom_1744718468775{margin-bottom: 0px !important;}“]

Jméno a příjmení	Umístění	Kategorie
Štěpán Škarka	?	Kata žáci A
Matias Januš	?	Kata žáci B (9.kyu – 7.kyu)
Julie-Rozálie Bartoňková	?	Kata žákyně B (9.kyu – 7.kyu)
Adéla Klvánková	?	Kata žákyně C (9.kyu – 7.kyu)
Oliver Denk	?	Kata žáci C (6.kyu – 4.kyu)
Izabela Janušová	?	Kata žákyně D (3.kyu – 1.kyu)
Viktorie Vavříková	?	Kata kadetky (3.kyu – dan)
Linda Denková	?	Kata kadetky (3.kyu – dan)
Martina Janušová	?	Kata seniorky (6.kyu – dan)
Julie Mrnuštíková	?	Kata veteráni
Izabela Janušová	?	Kata veteráni
Viktorie Vavříková	?	Kata veteráni
Valerie Plesníková	?	Kata veteráni
Denisa Holčáková	?	Kata veteráni
Štěpán Škarka	?	Kumite Kihon ippon žáci A
Matias Januš	?	Kumite Kihon ippon žáci B (9.kyu – 7.kyu)
Julie-Rozálie Bartoňková	?	Kumite Kihon ippon žákyně B (9.kyu – 7.kyu)
Zoja Gerešová	?	Kumite Kihon ippon žákyně B (9.kyu – 7.kyu)
Oliver-Noah Esterkes	?	Kumite Kihon ippon žáci C (9.kyu – 7.kyu)
Mariana Matochová	?	Kumite Kihon ippon žákyně C (9.kyu – 7.kyu)
Adéla Klvánková	?	Kumite Kihon ippon žákyně C (9.kyu – 7.kyu)
Štěpán Plesník	?	Kumite Jiyu ippon žáci D (3.kyu – 1.kyu)
Julie Mrnuštíková	?	Kumite Jiyu ippon žákyně D (3.kyu – 1.kyu)
Viktorie Vavříková	?	Kumite Kogo kadetky (3.kyu – dan)
Ella Mikuláštíková	?	Kumite Kogo kadetky (3.kyu – dan)
Valerie Plesníková	?	Kumite Kogo kadetky (3.kyu – dan)
Izabela Janušová	?	Kumite Kogo žákyně D (3.kyu – 1.kyu)
Bartoňková, Marešová, Gerešová (Bartoňková)	?	Kata team děti AB (9.- 7.kyu) bez aplikace tým
Januš, Plaček, Škarka (Januš)	?	Kata team děti AB (9.- 7.kyu) bez aplikace tým
Denk, Škarka, Kozelský (Denk)	?	Kata team žáci CD (6.- 4.kyu) včetně aplikace tým
Španihel, Esterkes, Pham (Španihel)	?	Kata team žáci CD (6.- 4.kyu) včetně aplikace tým

[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]

[vc_row][vc_column][vc_column_text css=“.vc_custom_1743666246952{margin-bottom: 0px !important;}“]Budó není sprint za výsledky. Je to dlouhá cesta, která ti dá mnohem víc – sílu, rovnováhu, radost z pohybu… i v 80 letech.
Přečti si, proč se vyplatí jít jinou cestou.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column width=“1/2″][vc_column_text css=“.vc_custom_1743665393257{margin-bottom: 0px !important;}“]

Napsal: Radek Januš, 6. dan, hlavní instruktor dojo

Cvičím karate už přes 33 let a jako instruktor učím různé lidi – děti, dospělé, začátečníky i závodníky – a každý má svůj vlastní důvod, proč trénuje. A to mě opravdu baví. Někteří trénují, protože chtějí soutěžit, vyhrávat medaile a dosahovat úspěchů na turnajích. Jiní vnímají trénink jako cestu k osobnímu rozvoji, růstu a nalezení vnitřního klidu. A pak jsou tací, pro které je to hlavně o zdraví a kondici.

Samozřejmě se tyto důvody často prolínají – někdo začne kvůli sportu, ale zůstane, protože se zamiluje do hlubší podstaty cvičení. Obecně bych ale řekl, že existují dvě velké skupiny. Jedna bere trénink jako sport – soustředí se na výkon a výsledky. Druhá ho vnímá jako celoživotní cestu – něco, co rozvíjí tělo i mysl.

[/vc_column_text][/vc_column][vc_column width=“1/2″][mk_image src=“http://www.akademiekaratevalmez.cz/wp-content/uploads/2025/04/baner-vic-nez-jen-medaile.jpg“ image_width=“400″ image_height=“400″][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column][vc_column_text css=“.vc_custom_1743665472609{margin-bottom: 0px !important;}“]

A tak si kladu otázku: Jsou sport a budó opravdu tak odlišné?

Když jsem absolvoval trenérský kurz na Masarykově univerzitě v Brně, vedl jsem rozhovor s trenérkou krasobruslení, který mi utkvěl v paměti. Řekla mi, že většina jejích svěřenců končí se sportem mezi 14. a 16. rokem. Zeptal jsem se jí, jestli ji to nemrzí – věnovat tolik času někomu, kdo pak přestane. Jen pokrčila rameny a řekla: „Tak to prostě je. Musíš neustále nabírat nové děti. V šestnácti už jsou moc staří – nezvládají fyzickou zátěž ani tlak.“

V tu chvíli jsem si opravdu uvědomil rozdíl mezi tradičním japonským budó a sportem. A ten rozdíl se ještě víc prohloubil při mých tréninkových cestách do Japonska, kde jsem viděl lidi ve věku 60, 70, dokonce i 80 let, jak pravidelně trénují – džúdó, kendó, karatedó – a každý okamžik si naplno užívají. Byli naprosto ponoření do cvičení, brali ho vážně a stále v něm nacházeli radost.

A to je podle mě jeden z klíčových rozdílů.

Budó je cesta na celý život. Můžeš začít jako dítě a pokračovat až do stáří. Trénink se přizpůsobuje tvému tělu – tomu, co v dané životní fázi zvládneš. Když jsi mladý, můžeš jet na plno a budovat pevné fyzické i duševní základy. Jak stárneš, mění se i důraz – trénuješ rovnováhu, vnímavost a vnitřní sílu.

Cíl sportu je celkem jasný: být nejlepší. Vyhrát. Porazit soupeře. Získat uznání. Trofeje, medaile, peníze, prestiž – o to tam jde. Samozřejmě to může být zábava a pro profesionály i forma show – zábava pro ostatní.

Budóka (ten, kdo cvičí budó) se také chce zlepšovat, ale motivace je jiná. V určitých obdobích života může být soutěžení důležité. Ale časem se to často mění v cestu sebezdokonalování – fyzického i mentálního. Trénuješ, abys poznal své limity, překonal osobní překážky a rostl. A budó se postupně stane přirozenou součástí každodenního života – něčím, co tě podporuje ve všech oblastech.

Dnes se hodně mluví o dlouhověkosti. A já skutečně věřím, že budó ti může pomoci žít déle. Pravidelný trénink podporuje produkci proteinu zvaného Klotho, který hraje klíčovou roli při zpomalování procesu stárnutí. Pomáhá zlepšovat funkci cév, podporuje lepší výkon mozku ve vyšším věku a přispívá k celkové vitalitě. Navíc pravidelný trénink buduje duševní odolnost a pomáhá lépe zvládat stres.

Takže… směřují sport a budó ke stejnému cíli?

Na první pohled mohou vypadat podobně, ale jejich směr je velmi odlišný. Jeden je zaměřený na výsledek. Druhý na cestu. A mě ta cesta baví – jako horská túra. Dospěješ na jeden vrchol, nadechneš se – a před sebou vidíš další pohoří. Nejde o to dojít na konec – ale o tu cestu, o výhledy a o to, kým se během ní staneš.

A nezapomeň se občas zastavit, sednout si na lavičku – a jen tak si užít výhled.

 

[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]